Alpaky v Pravětíně: Růženka, Běluška a Jůlinka navštívily naše seniory Zobrazit fotogalerii

Alpaky v Pravětíně: Růženka, Běluška a Jůlinka navštívily naše seniory

V sobotu 25. dubna 2026 zavítaly do Domu klidného stáří v Pravětíně tři alpaky — Růženka, Běluška a Jůlinka — v doprovodu zooterapeutky Mgr. Dagmar Dvořáčkové, Ph.D. Setkání pro naše klienty zorganizoval spolek Bukandy.

Sobotní setkání

Sluneční sobotní dopoledne přivedlo na zahradu Domu klidného stáří v Pravětíně tři neobvyklé hosty. Naši klienti si na venkovní terase mohli alpaky prohlédnout, dotknout se jich, nakrmit je a vyfotografovat se s nimi. Pro klienty, kteří už ven nemohou, přivedla paní Dvořáčková alpaky až k lůžkům do jejich pokojů.

Tři alpaky a jejich průvodkyně

Alpaky pocházejí z chovu projektu VlnoLamy v Žabovřeskách u Hluboké nad Vltavou. Jejich majitelka Mgr. Dagmar Dvořáčková, Ph.D., se problematice seniorů věnuje dlouhodobě a profesionálně. V současnosti vede sociální úsek v Domově seniorů Máj v Českých Budějovicích a působí jako psychoterapeutka. Alpaky od narození sama připravovala na kontakt s lidmi.

Co je to lamaterapie

Lamaterapie je formou zooterapie, jejíž přínosy jsou dobře popsané: kontakt s klidným zvířetem snižuje hladinu stresových hormonů, stabilizuje tlak a dech a uvolňuje endorfiny. U seniorů s demencí nebo dlouhodobou samotou má přítomnost zvířete zvlášť silný účinek — zvíře nehodnotí, nečeká odpověď, prostě je. Alpaky jsou pro tuto roli ideální díky své klidné povaze, sociálnosti a hebké srsti, kterou dobře vnímají i lidé se sníženou citlivostí v rukou.

Něco málo o alpakách

Alpaka (Vicugna pacos) pochází z vysokohorských pastvin jihoamerických And — z Peru, Bolívie, Chile, Ekvádoru a Argentiny, z nadmořských výšek 3 500 až 5 000 metrů. Andské kultury ji domestikovaly zhruba před šesti tisíci lety, dlouho před příchodem Evropanů, především pro jemnou, hřejivou a hypoalergenní vlnu. Patří mezi velbloudovité, je menší a klidnější než lama, žije ve stádech a samotu nesnáší — proto přišly ve trojici.

Krátká úvaha na závěr

Žijeme rychle a komunikujeme přes obrazovky. A v nás přitom dál tikají hodiny mnohem starší než kterákoli technologie — hodiny zvířete, které potřebuje druhého vidět naživo. Když do prostoru, kde se mluví v termínech a tabulkách, vejde živé teplé zvíře, které nikam nespěchá, něco se v lidech přepne. Zpomalíme. Naši senioři pamatují svět, ve kterém se sezení vedle krávy nemuselo říkat „terapie" — bylo to prostě součástí dne. Možná je dobré si občas připomenout, že nejsme oddělení od přírody. Jen jsme si tak občas zvykli žít.

Poděkování

Návštěvu paní Dvořáčkové a jejích alpak pro naše klienty zorganizoval i uhradil z darů spolek Bukandy, kterému patří velký dík. Děkujeme i paní Mgr. Dagmar Dvořáčkové, Ph.D., a samozřejmě Růžence, Bělušce a Jůlince — u nás budete vždy vítány.