Jak chránit psychickou pohodu seniorů

Jak chránit psychickou pohodu seniorů

Když navštívíme maminku, tatínka nebo prarodiče, máme často potřebu svěřit se se vším, co právě prožíváme. Rodina je přece od toho, aby si byla oporou.

Je ale dobré si uvědomit, že ve vyšším věku se mění nejen fyzická kondice, ale často i schopnost vyrovnávat se s psychickou zátěží. To, co by mladší člověk přijal jako nepříjemnou zprávu, může senior prožívat velmi intenzivně a dlouhodobě.

Někdy se stává, že rodina při návštěvě seniorovi sdělí například vážné zdravotní problémy jiného člena rodiny, finanční starosti, informace o možném rozpadu rodiny nebo zprávu o složité mezinárodní politické situaci, probíhající nebo hrozící válce či o přírodních katastrofách. Takové zprávy vyvolávají v mysli seniora pocit nejistoty a strachu, o událostech stále přemýšlí, špatně spí, pláče nebo má zvýšené úzkosti.

To neznamená, že bychom měli před seniory všechno tajit. Spíše je dobré zvážit, zda informaci, kterou jim chceme sdělit, skutečně potřebují vědět a zda jim její sdělení něco přinese. Někdy je větším projevem lásky chránit jejich psychickou pohodu než sdílet každou starost.

Mnohem více než těžké zprávy seniory potěší společné vzpomínky, fotografie vnoučat, vyprávění o běžných radostech, plánování příští návštěvy nebo obyčejné povídání o tom, co se doma povedlo. Takové chvíle jim přinášejí pocit bezpečí, blízkosti a radosti.

Darujme našim blízkým to nejcennější – pocit, že na ně myslíme, že jsou pro nás důležití a že je nám s nimi dobře.

Někdy stačí málo. I slova mohou seniorům přinést klid – nebo velké starosti.

Při návštěvě našich blízkých v Domě klidného stáří Pravětín chceme sdílet novinky z rodiny a běžného života. Je to přirozené. Ne všechny informace ale seniorům prospívají.

S přibývajícím věkem lidé často hůře zvládají silné emoce a stresové situace. Někteří mají pocit, že už nemohou nijak pomoci, a o to více je trápí starosti o své nejbližší. Zpráva, kterou bychom sami přijali s obavami, může u seniora vyvolat dlouhodobou úzkost, pláč, nespavost nebo zhoršení zdravotního stavu.

Setkáváme se například se situacemi, kdy se senior dozví o vážných rodinných problémech, partnerských konfliktech nebo psychických obtížích svých dětí či vnoučat. Pokud s takovou informací nemůže nic udělat, často ji v sobě nosí celé dny a velmi se trápí. Stejně tak mohou silné obavy vyvolat neustálé rozhovory o válkách, katastrofách nebo jiných hrozbách, zvláště u lidí, kteří sami zažili válečné období nebo jiné těžké životní události.

To samozřejmě neznamená, že bychom měli seniorům něco zatahovat nebo před nimi skrývat pravdu. Je ale dobré přemýšlet nad tím, zda je konkrétní informace pro ně opravdu důležitá a zda jim její sdělení přinese něco pozitivního. Pokud víme, že ji nemohou nijak ovlivnit a pravděpodobně jim způsobí jen dlouhodobé trápení, stojí za to zvážit, zda je vhodné ji sdělovat právě teď.

Mnohem více radosti přinášejí obyčejné zprávy z každodenního života. Vyprávění o tom, co dělají vnoučata, fotografie z výletu, povídání o zahradě, společné vzpomínky nebo plánování další návštěvy. Právě tyto chvíle posilují pocit blízkosti, bezpečí a zájmu.

Nejdůležitější, co můžeme svým blízkým věnovat, není množství informací, ale náš čas, pozornost a klidná přítomnost. Někdy je největším darem odcházet z návštěvy s vědomím, že jsme seniorovi zanechali úsměv, nikoli starosti.

Děkujeme všem rodinám za péči, lásku a čas, který svým blízkým věnují. Společně můžeme přispět k tomu, aby se naši senioři cítili bezpečně, klidně a co nejvíce doma.